Pazourek - účinky, vlastnosti, význam

Pazourek je tvrdou sedimentární verzí křemene a řadí se mezi odrůdy chalcedonu. Nalézá se ve formě pecek, mandlí, uzlin a konkrecí v usazených horninách jako jsou vápence nebo křídy. Snadno se opracovává a vytváří lasturnatý lom.

Německý a anglický název pazourku je flint - hovorově v češtině flinta (puška). Tento výraz je odvozen od křesacího kamínku (pazourku) do pušek, kde jeho úkolem bylo zažehnutí střelného prachu, čímž došlo k vypálení projektilu ze zbraně. V dřívějších dobách byl též součástí křesadel, což byl dlouho jedinný běžně používaný nástroj pro rozdělávání ohně.

Pazourek patřil v paleolitu k nejvíce používaným materiálům na výrobu pravěkých nástrojů a zbraní. Pravěcí lidé ho sekali na tenké ostré štěpiny, které jim sloužily jako hroty šípů, nebo byl tvarován do pěstních klínů. Pěstní klín jako všestranný nástroj do ruky se používal ke zpracování masa ulovených zvířat a oddělení kůže od masa. Mohl se však používat i k obraně či k boji. Svým tvarem připomínal velkou mandli. Z profilu byl vyklenutý, ve spodní části s tupou hranou a v horní špičaté či oválné části byl ostrý.

Působení a vliv na člověka

V současné době není působení a vliv pazourku na člověka ještě zcela prozkoumán.

 Barva a vzhled

Jedná se o tmavošedý, namodralý, temně hnědý až černý kámen se skelným leskem na lomu.

Výskyt naleziště a lokality

Na úzení České republiky se v pravěku pazourek dostával z pobřeží Baltského moře, posouváním ledovců. V současné době ho lze najít ve Šluknovském a Frýdlandském výběžku, ve Slezsku v okolí Ostravy, Opavy, Krnova a Frýdku. Jeho drobnější výskyt byl zaznamenán po celé Moravě, zvláště pak v její jižní části.

V Evropě se nejkvalitnější pazourek vyskytuje v pazourkových dolech v Belgii na území Valonska u obce Spiennes. Dále se nachází na pobřeží průlivu La Manche, v Pařížské pánvi, na německém ostrově Rujána, v Polsku v oblasti Krakova, na pobřeží dánského ostrova Mon a anglických Grimes Graves.