České ryzí zlato - přírodní surový minerál
Pod pojmem „zlato” (latinsky Aurum) si většina lidí představí drahý kov, avšak čisté přírodní ryzí zlato je prvek - minerál.
Jak poznat pravé ryzí zlato?
Nejčastěji se přírodní krystaly ryzího zlata objevují v křemenných žilách ve formě různorodých drátků, plíšků a keříčků, které mají nepravidelný tvar. Dokonalé surové krystaly zlata jsou velmi vzácné a v ideální případě mají tvar krychle.
V náplavách řek a vodních toků se zlato objevuje jako drobná zrna (zrnka, zrníčka), kterým se říká zlatinky, či zlatý prach. Větší kusy se pak označují jako valouny (valounky) a nugety.
→ Tip: Někdy zlato obsahuje i příměs stříbra, pak se tato slitina nazývá elektrum (má světlejší barvu).
Jaké má ryzí zlato vlastnosti?
▶ Čisté ryzí zlato na Mohsově stupnici tvrdosti (1 - 10) dosahuje hodnoty 2,5 - 3 (lze do něj rýpat nehtem).
▶ Má typickou žluto-zlatavou barvu.
▶ Má vysoký kovový lesk a žlutý vryp (rýhu).
▶ Je je kujné (roztažné, ochotné měnit svůj tvar za vysokých teplot).
▶ Je poměrně těžké, díky jeho vysoké hustotě (19,3 g/cm³).
▶ Může být zaměněno s pyritem (tzv. » „kočičím zlatem” «), díky jeho nápadně podobné zlatavě-žluté barvě.
▶ Rozpouští se pouze v lučavce královské (směs kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové v poměru 1:3).
▶ Je dobře vodivé a skvěle odolné proti korozi, extrémním teplotám i změně barvy.
Jaké má zlato využití?
▶ Je ideální pro výrobu šperků.
▶ Hojně se využívá v elektrotechnice, díky jeho vynikající elektrické vodivosti a odolnosti vysokým teplotám.
→ Zajímavost: Nedávné výzkumy potvrdily, že velká část Svatováclavské koruny je zhotovena z českého zlata z Jílového u Prahy (nachází se zde jedno z největších ložisek zlata v Evropě).
Kde v České republice hledat zlato?
Dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. V Čechách se v dřívějších dobách nacházelo přírodní ryzí zlato na mnoha místech, přestože šlo spíše o menší vzorky (zlatinky, valounky).
Mezi nejznámější naleziště zlata u nás patřily např. Zlaté hory (Jeseníky), Krásná Hora nad Vltavou, Jílové u Prahy, Roudný, Čelina, Mokrsko (Psí hory), Kašperské Hory v Pošumaví a další.
Podle odhadů se z historického hlediska na celém našem území v průběhu dějin vytěžilo přibližně 100 tun českého zlata. Tehdejší doly dosahovaly úctyhodné hloubky, přestože horníci používali k práci jen ruční nářadí (mlátku, želízka). V Jílovém u Prahy šli po té nejbohatší části žíly až do úklonné hloubky 400 metrů, což je vertikálně asi 200 metrů pod povrchem.
▶ Zajímavost: Velké zlaté nugety (známé z divokého západu) se u nás téměř nevyskytují. Vznikají pouze v divokých vodách a to nabalováním (naboucháváním) zlatinek postupně na sebe. Nálezy větších kusů zlata z Česka jsou vzácné a nachází se velmi ojediněle.
Geologické průzkumy odhalily, že se pod zemí v České republice nachází odhadem ještě asi 500 tun zlata v hodnotě asi 500 miliard korun. To Česko řadí mezi země s nějvětšími prokazatelnými zásobami zlata na světě!
Paradoxně se však v současné době od roku 1994 u nás nikde zlato netěží (nedoluje) a v blízké době to ani není v plánu. Navíc je průmyslová těžba zlata (pomocí těžké techniky) v ČR plošně zakázaná zákonem!
Hlavními důvody jsou především protesty obcí, občanů, ekologických hnutí, ministerstva životního prostředí a dalších orgánů, které se bojí negativního vlivu případné těžby na životní prostředí. Nejvíce se obávají dopadů těžby na vodní zdroje, protože zlato bývá získáváno z vytěžené horniny pomocí kyanidů - tzv. „loužením”, které mohou být toxické.
Někteří odborníci a experti však tyto „údajné” negativní dopady na životní prostředí rázně vyvrací mnoha podloženými fakty - viz. např. článek: » Jak je to s těžbou zlata v ČR doopravdy? «
▶ Zajímavost: Ve světě se ročně vytěží zhruba 2 700 tun zlata. Celkem bylo na světě do roku 2014 vytěženo přibližně 175 000 tun zlata (pro představu se jedná o krychly o hraně asi 21 m).
Rýžování zlata (zlatinek a nuget) v řekách a vodních zdrojích
Rýžování zlata se provádí za pomocí zlatokopecké rýžovací pánve nebo rýžovacího splavu (koryta) ve zlatonosných oblastech - řekách, potocích a vodních tocích, respektive v jejich sedimentech (náplavách, usazeninách a rozsypech). 
Směs zeminy (štěrku a písku) se ručně nabírá do kovové pánve a za pomoci proudu vody, a též za stálého kroužení pánví, se z ní postupně odplavují lehčí částice. Zlato je podstatně těžší než ostatní minerály a písek, a tak se usazuje na dně pánve (splavu).
▶ Zajímavost: Zlato se do vodních toků dostává z původních (primárních) nalezišť - hlavně z křemenných žil v horách, které se postupně rozrušují (pukají) a neustále uvolňují další zlaté částečky.
Tzv. „rýžováním” lze nalézt přírodní ryzí zlato, které tvoří nejčastěji zlatinky (šupinky) a nugety (valounky). Tyto malinké kousky (zrna) zlata mají nejčastěji velikost 0,1 - 1 milimetr, ale je obtížné si je prohlédnout v dlani, protože se nachází výhradně samostatně a snadno může dojít k jejich ztrátě (často jde o tzv. mikroskopické vzorky, sotva viditelné lupou). K uchování a prohlížení těchto malinkých zlatinek slouží nejčastěji skumavky s vodou.
Čistota narýžovaného zlata bývá okolo 23 karátů a má ryzost 99% (999/1000). Jeho hodnota je tedy vyšší než u běžného komerčního zlata (slitiny) - to je většinou 14-ti až 18-ti karátové (ryzost 585/1000 a 750/1000).
Větší zlaté nugety často několikanásobně převyšují výkupní cenu i samotného ryzího zlata (za gram), protože jde o sběratelskou a mineralogickou raritu - vzácnost.
▶ Čtěte: Je rýžování zlata v ČR legální? Průmyslová těžba zlata za pomoci těžké bagrovací techniky nebo chemie je zakázaná. Rýžování (plavení) zlata v malém množství se však za těžbu nepovažuje a je tedy povoleno. V dnešní době je v Česku rýžování zlata poměrně oblíbeným koníčkem mnoha lidí.
„Někteří lidé si např. chtějí vyrýžovat pouze dostatečné množství zlatinek, aby si z nich pak mohli nechat vyrobit snubní prstýnek. Pocit, že je prsten vyrobený z vlastního narýžovaného zlata, je pak k nezaplacení”.
▶ Zajímavost: česká zlatá ložiska rýžovali už Keltové a to poblíž řek v jižních a středních Čech a zřejmě i v západních Čechách a na Vysočině a Slezsku.
Rýžování zlata je u nás populární nejvíce na těchto vodních tocích: Otava, Opava (Zlatá i Černá), Olešnice a Zlatý potok.
Zlato „na podložce” z hornické činnosti z podzemí (ze štol, dolů a šachet)
Přírodní ryzí „zlato na podložce” je o dost vzácnější, než zlatinky pocházející z rýžování, protože jeho hledání je složitější a náročnější. Probíhá nejčastěji v přístupných dolech, štolách a šachtách, či na povrchu - tzv. „na haldách” z důlní činnosti v oblastech s historickým výskytem zlata. Podložkový vzorek zlata si lze dobře prohlédnout i v dlani, bez obav o jeho ztrátu. 
Typickým podložkovým minerálem (tzv. „mateční horninou”) zlata bývá křemen, jelikož zlato se vyskytuje ve zlatonosných křemenných žilách (v tzv. žilníkách). Přírodní krystalovaná zlata, která tvoří tzv. „keříčky” jsou obzvlášť vzácná.
Dnes už je však naprostá většina těchto nalezišť a lokalit (štol, šachet a dolů) s výskytem zlata zaniklá nebo vysbíraná, a tak objevit pěkný vzorek zlata je stále obtížnější.
V České republice se krásná přírodní zlata tzv. „na podložce” našla v dřívějších dobách např. ve štole Mír (oblast Zlaté hory - severní Jeseníky). Tato štola byla ražena do tzv. „zlatého sloupu”. Jednalo se o zlatonosnou formaci uprostřed Příčné hory s mocností až několika desítek metrů.
Sehnat dnes pěkný podložkový vzorek českého ryzího zlata je poměrně obtížné, protože se jich vyskytuje jako šafránu. Krystalická zlata na křemenu, která tvoří keříčky, jsou pak ještě cennější a vzácnější, čemuž odpovídají i jejich vysoké ceny, které mnohonásobně převyšují cenu běžného gramu zlata a stále stoupají.
